Den 0
Den 0
Vážení čtenáři a čtenářky, dnem nula jsem nazval můj příchod na tento svět. Stalo se tomu tak 19. 4. 1970, kdy na svět přibylo další "Husákovo dítě"...
Cca 5 let jsem se snažil co možná nejvíc naštvat rodiče a dělal vše proto, aby neměli žádný klid. Všemu jsem nasadil korunu tím, že jsem začal pytlačit. Nebylo dne abych neprchl k jezírku, vybagrovaná stará pískovna, která byla součást "Baťových protizáplavových powdrů! Páni tam se chytalo, čistá voda a já pořád v kapsy klubíčko se šedou 40kou značky silon.
Procházel jsem se zrána okolo všech keřů, které dostatečně stínily vodu a hledal pod nimi zanořené zubaté torpéda, stín mi vždy dal najevo, že je důvod k pozornosti. V řízkovnici připravený perlín se záhy třepotal na dvojháčku za hřbet, nahozený spolu s "kačenou" (splávek na štiky) přes tenkou větev... Číhal jsem, kdy se větvička prohne a splávek zmizí pod hladinou. Byla to téměř stoprocentní jistota, že se štika nechá oklamat. Vždy, když se splávek zhoupnul pod hladinu, tak to chtělo trpělivost, úplně jinou, než u lovu na kapra. Zde jsem musel číhat, kdy se štika zastaví aby perlína sežrala. Vytrhnout jí nástrahu z huby předčasně byla dosti častá chyba, protože jsem byl netrpělivý.
To byl jen začátek mého psaní, každý měsíc přidám příhodu z mého života na rybách...
#fishhobo